ANNO 2015

Anajsela

Chovatelská stanice

Dnes jsem dostala email, kde se na mne jedna snad budoucí panička obrací s dotazem na výchovu a výcvik štěněte. Jsem obrovsky vděčná za důvěru, kterou ve mě paní Petra má. A tak než odpovídat jen jí, zanechám stopu trvalou…

Filozofie naší chovatelské stanice je velmi jednoduchá. Tak jako ostatní se snažíme chovat co nejzdravější jedince, což je samozřejmě základ. Navíc jsme si ale vědomi dalších věcí. V chovu jsem se rozhodla využívat pouze standardně velké jedince – to proto, že flat coated retriever, jako původní britské plemeno, byl vyšlechtěn pro práci ve vodě, v rákosu, měl by být mrštnějším, lehčím, atletičtějším retrieverem. Bohužel v dnešní době není vyjímkou, že feny i psi dosahují kohoutkové výšky, která vysoce přesahuje doporučenou míru. Navíc mnoho majitelů zapomíná na zásady správné výživy a psi jsou těžcí. Další věcí, která je pro nás důležitá je výběr rodičů tak, aby alespoň jeden z nich opravdu splňoval povahové rysy loveckého psa. Pokud se někomu nelíbí, že je flat velmi aktivní, pracovité zvíře s pudy loveckého psa, pak by si neměl takového psa pořizovat. Je spousta jiných plemen, která jsou atraktivní vzhledem, ale nebudou mít tendenci aportovat vám vše, co najdou.

Rozhodli jste se pro štěně od nás…

V každém vrhu najdete klidnější a aktivnější mimina. Už od prvního dne vidíme, že s některým se páníci fakt nudit nebudou. Měli jsme tam kousky, kteří byli schopní vylézat z košíku pár hodin po narození. Měli jsme ve vrzích uprchlíky z porodní bedýnky, kteří přelezli sourozence a hodlali slepí a hluší prozkoumávat taje našeho domova – většinou v době, kdy jsme akutně potřebovali vyřešit nákup alespoň základních surovin, aby naše rodina nepomřela hlady. Ale taky jsme tam měli andílky, kteří na vás z bedýnky koukali a chtěli se jen mazlit. A taky suverény, kteří dávali jasně najevo, co si myslí a jaký je jejich životní postoj a názor.

Grace je dcera dvou lovecky vedených rodičů. Je velmi nadaná a učenlivá v rámci výcviku, ale její majitelka Simča úplně neměla ambice pokračovat v loveckém výcviku. Holky s naopak spolu pustily do canisterapie, a myslím, že díky ní se na sebe ještě více napojily.

Gump je mazel. Vyrovnaný, velmi přátelský představitel svého plemene. Má velmi výrazné vlohy pro lovecký výcvik.

Výběr miminka u nás je samo o sobě zajímavá věc. Narodilo se u nás 26 štěňat pro 26 rodin a řeknu vám jedno – hned po narození si vždy orientačně štěňata rozdělím ke každé rodině a ve 100% případů jsem se trefila. I když jsem nechala rodinu vybrat, stejně padla volba na štěně, o kterém jsem si myslela, že by jim mohlo sedět. Můj instinkt se prostě nemýlil a doufám, že se ani mýlit nepřestane 🙂 A myslím, že kdybyste se zeptali všech těch rodin, tak by svého kámoše neměnili. Věřte nám, že pokud chcete pejska jako parťáka na sport nebo nějakou práci, tak víme, proč vám nabízíme zrovna to či ono štěňátko. Že pokud chcete pejska na canisterapii, pak toho mazla taky nakoukáme lépe než vy za jednu nebo dvě návštěvy. Ale jedno je jisté, miminka mají stejný genetický základ od obou svých rodičů a je to jako s dětmi, jsou tvárná. Jak se k tomu postavíte vy, páníčci, to už je na vás…jednou jste si za partnera prostě zvolili flata.

Když si v 8.týdnu přinesete štěňátko domů, je od nás zvyklé na základní přivolání, je socializované jak jen to jde, je zvyklé na hluky, doteky, oční kontakt. A je potřeba, abyste v tom pokračovali a začali štěňátko vychovávat. Ta vaše chlupatá kulička je zvyklá na svou smečku a teď pro ní budete smečka vy. Je nejlepší doba na to, abyste štěně naučili perfektní přivolání a základní povely. Rozhodně nenechávejte štěněti nějaký prostor pro dětství. Potřebuje řád a režim. To co do něj od začátku vložíte, se vám mnohonásobně vrátí. Staňte se mu největší odměnou.

Přivolání: Jakmile pejska přivoláte jasný povelem (nejčastěji Ke mně), klekněte na kolena, nechte se oblízat, poskákat, proměňte se pro okolí v blázna a mimino chvalte. Mějte po ruce vhodný pamlsek, odměňujte. Nechte štěňátko také ale odběhnout, volně čuchat po okolí, necvičte jenom na zahradě – potřebujete i okolní rozptýlení. Bude se vás přirozeně držet, jste jeho jistota.

Venčení: Štěňata neumějí ovládat svěrače na 100% až do 6.měsíce. Počítejte prostě s tím, že budete mít doma batole bez plenky – můžete se uklidňovat tím, že vy máte jen jedno, kdežto my jich měli 7, 9,10?? 🙂 Určitě tedy nejsou na místě metody trestů a kárání v případě, že to prostě nestihnete ven. Je to totiž spíš vaše chyba než štěněte. Vy musíte štěndo po jídle a po probuzení popadnout a vyběhnout s ním ven na travičku. Nestihli jste to? Smůla. Stane se z vás na malou chvíli uklízečka. Stihli jste to? Paráda. Je čas na fistuli a roli blázna, kdy chválíme a chválíme.

Odložení a odpočinek: Naučte svého psa odpočívat. Venku si hrajeme, doma se odpočívá. A odpočívá se ideálně na jasně daném místě. Já chápu, že si chcete s tou kuličkou pohrát, děti jsou z něj nadšené, ale když mu nedáte chvilku pokoj, tak nedá pokoj ani on vám. A proč? Vy jste si ho takhle naučili. Pořiďte pejskovi pelíšek a umístěte ho tam, kde bude mít rozhled a bude na vás vidět. Ideálně ale také tam, kde nebude v průvanu a bude se mu tam dobře spát. Po procházce, hře, cvičení, pejska uložte tak, kde bude jeho Místo. Věřte, že velmi oceníte, když bude váš pes znát tento povel. Můžete jasně ukázat, kdy se chcete mazlit a budete si hrát a kdy je čas na odpočinek. Věčně spinkající a unavené štěně se na své místečko rychle naučí.

Hra a cvičení: To je samozřejmou součástí života s pejskem. Ale pozor! Zapomeňte na klacky a míčky. Zapíchnutý klacek je nejčastější úraz, který se vám může stát a věřte, že to není nic hezkého. Pořiďte si jasně dané pomůcky. Rozlišujte jasně, co se bude dít. Jdeme si hrát – tak se podle toho chováme. Máme hračku k tomu určenou. Jdeme cvičit – máme konkrétní pomůcky jako jsou například aporty určené pro výcvik psů dummy. Dummy aport se hodí na výcvik na suchu i na vodě, protože plave. Můžete si vybrat z různých barev, váhou nešetřete, začíná se na 500g. Opravdová zvěř je daleko těžší, nebojte.

Chůze na vodítku: Učený z nebe nespadl. Obojek nebude pravděpodobně problém. Štěňata jsou zvyklá mít rozlišovací obojky už od narození. Vodítko většina štěňat řeší. Nejsnadnější věcí jak štěně naučit chodit na vodítku je připnou vodítko na obojek a nechat štěňátko vodítko za sebou tahat. Zvykne si na něj a po několika trénincích ho jen zvednete a máte malého šprtíka, co šlape jako velký frája. Pokud mohu doporučit, používejte u psa normální obojek a vodítko. Obojek ve správné šířce upozorní psa na chybu daleko rychleji. Kšíry naopak dají psovi volnost, bude mít daleko větší sílu, protože místo tahu se přesune z krku na hrudník a ramena. Kšíry jsou však výborná věc pro psí sport jako je běh se psem, koloběžka, turistika apod. Na tyto aktivity ale doporučuji pořídit si k tomuto účelu vytvořené speciální produkty od značek, které se na to dlouhodobě specializují.

Obecně se dá říci, že co svému psovi dovolíte, to bude dělat. Nechcete aby vás vítal skákáním? Tak si k němu sedejte na bobek, případně se s ním po příchodu domů vůbec nevítejte. Nedejte mu znát, že je to nějaká vyjímečná situace. Nechcete, aby žebral u stolu? Dejte psovi jasně najevo, kde je jeho místo, po dobu vaší večeře. A nepovolte. Uděláte-li ústupek, pak to pes velmi rychle pochopí a bude to zkoušet. Věřte mi. Nechcete, aby s vámi seděl na gauči? Neberte si ho na něj ani v náručí jako miminko. Jestli se chcete mazlit, pak je k tomu jasně určený prostor – podlaha.

Příště Vám řeknu, proč si myslím, že je fajn složit s pejskem alespoň OVVR – tedy takovou malou retrieveří maturitu.